Ještě jednou parkování u letiště - tentokrát s vyznáním lásky k letadlům

Aby bylo jasno, nejsem spotter, což byste si mohli myslet poté, co přečtete následující odstavec. Mám rád letadla a chápu ty chlapíky, co sledují letecké koridory, hlídají si  na webu, co kdy a kam poletí a odkud by se to dalo vyfotit. Snímky pak sklízí úspěch na specializovaných fórech. Po zásluze, vím to, protože jsem tam párkrát nakoukl.

Asi by mě to i bavilo, jen se mi nechce učit všechny jednotlivé rozlišovací znaky typů letadel. Klidně se přiznám, že nerozeznám Boeing od Airbusu. Pořád to je stroj, který má křídla, podvozek, pár motorů a na trupu nápis letecké či přepravní společnosti. Jasně, že si z gatu při odletu nebo přímo z letištní plochy udělám snímek „mého“ letounu.

To, že nepoznám jednotlivé typy ale neznamená, že je obdivuji. Jejich obrovskou sílu, která jim umožní se vznést a eleganci, která je prostě a jednoduše krásná. Takový Boeing 737 váží přes 80 tun (to jsem si vygoolil, tak dobrý zas nejsem) a přesto ve vzduchu vypadá, jako že nic neváží. Možná i proto tak rád lítám. Let přes oceán se odehrává v letové hladině přes 10 000 metrů, tedy v mrazivém prostoru s extrémně malým množstvím kyslíku, a já se cítím bezpečněji, než na rušné křižovatce. Pokud jste z Prahy a pravidelně projíždíte křižovatkou Vídeňská - Jižní spojka, tak bezesporu víte, o čem mluvím.

Zkušenosti nenahradíš, ale můžeš je využít

Už jsem o tom psal minule, z hospodské diskuze a historky od kámoše Martina jsem se dozvěděl na super parkování u letiště. U piva, kde se probere kde co jsme se dostali na web parkingunit. Člověk je i tak z parkování v Praze trochu vystresovaný, ale tady je to totální pohoda. Aby bylo jasno, rozhodně to  nebylo vždycky. Mimopražští, kam se tedy počítám i já, měli a mají s parkováním v Praze a u letiště zejména, docela vítr. Dneska už vím, že zbytečně.

Mohlo by vás zajímat  Brno letiště parkování, tak vypadal můj poslední den před odletem do USA

Občas se mi zasteskne

Doba koronová mě přibrzdila na zemi, a to doslova. A zjistil jsem, že se dá absťák aspoň trochu nahradit nějakou substitucí. Prostě náhražkou. Nesmějte se mi. Je to podobné jako když milovník ostrého indického jídla zjistí, že že jeho slinivka už toho má dost a přejde na méně pikantní koření. Tak já, když jsem pracovně v Praze, si vyšetřím čas a jdu se kochat na letiště. Mají tam vyhlídkovou plošinu. Jestli se cestování znova nerozjede, tak se snad ty letadla naučím, a spotter se ze mě nakonec stane. Parkovat už vím, kde se dá. Naštěstí!

Mohl to být průšvih...

Na cestách jsem dělal pár věcí, které nemusely dopadnout dobře, ale v obecné rovině se snažím nepříjemnostem spíše vyhýbat. Jak jsem se tak toulal po letišti a okolí, fakt jsem měl dobrou náladu, tak jsem si dal pivo. A jak známo, pivo je jak ženské poprsí, jedno je málo a tři už jsou moc. Tak jsem si dal dvě. Dvanáctky. A pak mi to došlo. Průšvih, protože tu jsem autem. A o řidičák nesmím přijít, to bych totiž musel vyměnit práci. Můj zeleně zbarvený Žabák si vesele hověl zaparkovaný u letiště zatímco já s alkoholem v krvi řešil, co dál.

… ale nebyl

A pak mi to došlo! Nic!! Nechám ho zaparkovaného, však se hlídaném placu se mu nic nestane a já holt udělám to, co jsem dělal, když jsem ještě auto neměl. Využiju MHD, což je sice s přestupem na Veleslavíně trochu opruz, ale co se dá dělat. Komu se něco podobného někdy nestalo, že? A upřímně vám povím, že raději si zítra udělám znovu výlet na letiště (stejně v Praze přespávám, služební cesta mám dvoudenní ), takže o nic nešlo. Rozhodně lepší než abych riskoval, že přijdu o papíry. Chlapíci, co mají na autech „pomáhat a chránit“, totiž opravdu nemají rádi řidiče pod vlivem. A já se jim nedivím.

Mohlo by vás zajímat  Snadný přístup a levné parkování. Letiště Ostrava mile překvapí službami

Začalo to pivem a skončilo to pivem

Pohodové parkování u letiště mi nakonec dost možná zachránilo kůži, práci a peníze. I kdyby z toho byla jen pokuta, tak by byla zbytečná a mě by to štvalo. Možná to bude znít divně, ale z téhle prazvláštní lekce, která vlastně dopadla dobře (ráno jsem si auto v pohodě vyzvedl) jsem nakonec měl radost. Dokonce takovou, že jsem si s kamarády, u kterých jsem spal, dal další dvě piva. Nejdřív se mi smáli, jak jsem si to zavařil, ale pak zjišťovali, kdepak Žabák tráví noc, že by se jim to v době dovolených taky mohlo hodit. A nechci napovídat, ale u stanice metra Ládví mají fakt dobrý pivovar.

Související příspěvky